Title: Odstupné v roce 2023: Co vám náleží podle zákoníku práce?

Co je to odstupné?

Odstupné je jednorázová platba, kterou dostane zaměstnanec od zaměstnavatele v případě ukončení pracovního poměru. Zákoník práce upravuje odstupné v § 76. Odstupné náleží zaměstnanci v případech, kdy je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů, které si můžeme zjednodušeně popsat jako „provozní“. Typicky se jedná o situace, kdy zaměstnavatel ruší pracovní místo, přemisťuje se, nebo zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro výkon práce. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Za každý rok trvání pracovního poměru náleží zaměstnanci jeden průměrný měsíční výdělek, minimálně však trojnásobek průměrného výdělku. Odstupné není daní z příjmu fyzických osob zatíženo. Zaměstnanec tak dostane celou vyplacenou částku.

Kdy máte nárok na odstupné?

Odstupné, tedy finanční kompenzace po skončení pracovního poměru, nepřísluší každému zaměstnanci. Zákoník práce jasně definuje situace, kdy máte na odstupné nárok. Obecně platí, že odstupné dostanete, pokud váš pracovní poměr končí z důvodů, které jsou na straně zaměstnavatele a vy jste se na nich aktivně nepodíleli. Mezi tyto důvody patří například nadbytečnost vaší pozice z důvodu organizačních změn, stěhování firmy nebo rušení vašeho pracoviště.

Nárok na odstupné máte i v případě, kdy vám lékař prokazatelně zakáže vykonávat dosavadní práci z důvodů ohrožení zdraví a zaměstnavatel vám nenabídne jinou vhodnou práci. Výše odstupného se odvíjí od délky vašeho trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele a je stanovena zákoníkem práce. Pro bližší informace a přesné znění zákona nahlédněte do § 76 Zákoníku práce.

Výše odstupného - jak se počítá?

Výpočet odstupného se řídí zákoníkem práce, konkrétně § 76. Jeho výše závisí na délce vašeho nepřetržitého pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Za každý rok trvání pracovního poměru vám náleží odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku, minimálně však ve výši trojnásobku vašeho průměrného výdělku. Pokud pracovní poměr trval kratší dobu než jeden rok, máte nárok na odstupné ve výši jednonásobku průměrného výdělku. Průměrný výdělek se pro účely výpočtu odstupného zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí. Je důležité si uvědomit, že odstupné se poskytuje pouze v případech stanovených zákoníkem práce, například při hromadném propouštění nebo při zrušení zaměstnavatele.

Odstupné při výpovědi dohodou

Při ukončení pracovního poměru dohodou můžou zaměstnanci někdy obdržet odstupné. Zákoník práce upravuje odstupné v § 76. Odstupné při výpovědi dohodou není ze zákona povinné. Zaměstnavatel ho nemusí vyplatit, pokud se s ním zaměstnanec nedohodne jinak. Výše odstupného se v takovém případě stanovuje individuálně, a to na základě délky trvání pracovního poměru, pozice zaměstnance a dalších relevantních faktorů. Doporučuje se písemná dohoda, která jasně specifikuje výši odstupného, termín jeho výplaty a další důležité aspekty. Tím se předejde případným sporům a nedorozuměním v budoucnu.

Zákoník práce upravuje odstupné v § 76.

Anežka Malá

Odstupné a daň z příjmu

Odstupné představuje finanční kompenzaci, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v případě ukončení pracovního poměru z důvodů na straně zaměstnavatele. Zákoník práce upravuje odstupné v § 48. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Pokud pracovní poměr trval kratší dobu než 1 rok, odstupné nenáleží. V případě, že pracovní poměr trval déle než 1 rok a kratší dobu než 2 roky, náleží zaměstnanci odstupné ve výši jednoho průměrného výdělku. Zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, náleží odstupné ve výši nejméně dvou násobků průměrného výdělku. Odstupné podléhá dani z příjmů fyzických osob. Od daně z příjmů je však osvobozena částka odstupného, která nepřesahuje trojnásobek průměrného měsíčního výdělku v národním hospodářství za první až třetí kalendářní čtvrtletí předchozího kalendářního roku, zveřejněného ministerstvem.

Odtupné dle Zákoníku práce

Situace	Délka pracovního poměru	Výše odstupného (násobek průměrného výdělku)
Výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti	Méně než 1 rok	1x
Výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti	1 rok a více, méně než 2 roky	2x
Výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti	2 roky a více	3x
Ukončení pracovního poměru dohodou z důvodu nadbytečnosti	Libovolná	Dohodou (minimálně zákonné odstupné)

Co dělat, když nedostanete odstupné?

Pokud vám zaměstnavatel odmítá vyplatit odstupné, ačkoliv na něj máte dle zákoníku práce nárok, nezoufejte. Existuje několik kroků, které můžete podniknout. V první řadě se pokuste se zaměstnavatelem situaci vyřešit smírně. Promluvte si s ním, připomeňte mu vaše zákonná práva a pokuste se najít společné řešení. Nezapomeňte, že dle zákoníku práce, konkrétně § 77, máte na odstupné nárok v případech, jako je výpověď z důvodu nadbytečnosti, organizačních změn nebo zrušení zaměstnavatele. Pokud se vám smírnou cestou nedaří domoci se svého práva, nezbude vám, než se obrátit na soud.

Užitečné odkazy a další informace

Pro bližší informace a podrobnější výklad problematiky odstupného v pracovněprávních vztazích doporučujeme nahlédnout do relevantních právních předpisů a publikací.

Základem je bezesporu zákoník práce, konkrétně jeho část věnovaná ukončení pracovního poměru. Důležité informace k odstupnému naleznete v ustanoveních upravujících výpovědní důvody, zejména v § 52. Pro pochopení problematiky odstupného je vhodné prostudovat i navazující ustanovení týkající se odchodného a náhrady mzdy.

Další užitečné informace a praktické rady ohledně odstupného, včetně příkladů výpočtu, můžete nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Užitečné mohou být i specializované právní poradny a publikace věnované pracovnímu právu.