Vysokohorská nemoc: Co potřebujete vědět před výstupem do hor

Co je vysokohorská nemoc?

Vysokohorská nemoc, někdy nazývaná horská nemoc, je stav, který postihuje lidi ve vysokých nadmořských výškách, obvykle nad 2 500 metrů nad mořem. Vyskytuje se, když se tělo nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit nižšímu tlaku vzduchu a nižší hladině kyslíku ve vyšších nadmořských výškách. Mezi běžné příznaky vysokohorské nemoci patří bolest hlavy, závratě, nevolnost, ztráta chuti k jídlu, únava a potíže se spánkem. V závažných případech se může rozvinout do život ohrožujících stavů, jako je plicní edém ve vysoké nadmořské výšce (HAPE) nebo otok mozku ve vysoké nadmořské výšce (HACE). Riziko vzniku vysokohorské nemoci se liší u jednotlivých osob a závisí na faktorech, jako je rychlost výstupu, dosažená nadmořská výška, úroveň fyzické kondice a genetická predispozice. Mezi preventivní opatření patří pomalá aklimatizace, dostatečná hydratace, vyhýbání se alkoholu a kofeinu a užívání léků, jako je acetazolamid. Pokud se u vás objeví příznaky vysokohorské nemoci, je nezbytné okamžitě sestoupit do nižší nadmořské výšky a vyhledat lékařskou pomoc.

Příznaky vysokohorské nemoci

Vysokohorská nemoc je způsobena nedostatkem kyslíku ve vysokých nadmořských výškách. Příznaky se obvykle objevují několik hodin po výstupu do nadmořské výšky nad 2 500 metrů. Mezi mírné příznaky patří bolest hlavy, závratě, ztráta chuti k jídlu, nevolnost, únava a potíže se spánkem. Tyto příznaky obvykle nejsou životu nebezpečné a po několika dnech v klidu v dané nadmořské výšce samy odezní, jak si vaše tělo zvykne na nižší hladinu kyslíku. Pokud příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, je důležité sestoupit do nižší nadmořské výšky. V závažnějších případech se může rozvinout otok mozku (HACE) nebo otok plic (HAPE). Jedná se o život ohrožující stavy, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Mezi příznaky HACE patří zmatenost, nekoordinovanost, halucinace a ztráta vědomí. Mezi příznaky HAPE patří extrémní dušnost, kašel s růžovým nebo krvavým hlenem a horečka. Pokud se u vás nebo u někoho ve vašem okolí objeví příznaky HACE nebo HAPE, okamžitě sestupte do nižší nadmořské výšky a vyhledejte lékařskou pomoc.

Příčiny vzniku nemoci

Vysokohorská nemoc je vlastně reakcí těla na nižší tlak vzduchu ve vyšších nadmořských výškách. S klesajícím tlakem vzduchu totiž klesá i dostupnost kyslíku, což může vést k různým zdravotním potížím. Hlavní příčinou vysokohorské nemoci je tedy nedostatek kyslíku v organismu. Naše tělo si na tuto změnu nedokáže okamžitě zvyknout a potřebuje čas na aklimatizaci. Pokud stoupáme do výšky příliš rychle, naše tělo se nestačí adaptovat a objeví se příznaky vysokohorské nemoci. Mezi rizikové faktory patří rychlý výstup do nadmořské výšky nad 2500 metrů, individuální vnímavost na nedostatek kyslíku, dehydratace, fyzická námaha a pobyt v chladném a větrném prostředí. Zjednodušeně řečeno, čím rychleji stoupáme a čím méně kyslíku máme k dispozici, tím vyšší je riziko vzniku vysokohorské nemoci. Je důležité si uvědomit, že vysokohorská nemoc může postihnout kohokoli, bez ohledu na věk, pohlaví nebo fyzickou kondici.

Rizikové faktory

Existuje řada faktorů, které mohou zvýšit riziko vzniku vysokohorské nemoci. Mezi nejvýznamnější patří rychlý výstup do nadmořské výšky. Čím rychleji se dostanete do výšky, tím menší má vaše tělo čas na aklimatizaci. Dalším rizikovým faktorem je výška, do které se dostanete. Čím výše jdete, tím je vzduch řidší a tím nižší je tlak kyslíku. To znamená, že vaše tělo musí pracovat usilovněji, aby získalo potřebné množství kyslíku. Riziko vzniku vysokohorské nemoci se také zvyšuje, pokud jste k ní náchylní z minulosti. Pokud jste již dříve vysokohorskou nemocí trpěli, je pravděpodobnější, že se u vás objeví znovu. Mezi další rizikové faktory patří dehydratace, nadměrná fyzická aktivita, podchlazení a konzumace alkoholu či sedativ.

Prevence: aklimatizace

Nejlepší prevencí vysokohorské nemoci je správná aklimatizace. Aklimatizace je proces, při kterém se vaše tělo přizpůsobuje nižšímu tlaku kyslíku ve vyšších nadmořských výškách. Tento proces vyžaduje čas a neměl by být uspěchán. Obecným pravidlem je nestoupat výše než 300 - 500 metrů za den, jakmile se dostanete nad 2 500 metrů nad mořem. Také je důležité zařadit jeden den odpočinku po každých dvou dnech výstupu. Během dne odpočinku můžete podnikat lehčí aktivity v dané nadmořské výšce, abyste podpořili aklimatizaci. Pamatujte, že každý reaguje na nadmořskou výšku jinak. To, co funguje pro jednoho člověka, nemusí fungovat pro druhého. Poslouchejte své tělo a věnujte pozornost jakýmkoli příznakům vysokohorské nemoci. V případě pochybností je vždy lepší sestoupit do nižší nadmořské výšky.

Příznak	Mírná forma	Středně těžká forma
Bolest hlavy	Tupá, mírná	Silná, pulzující
Závrať	Mírná, přechodná	Silná, stálá
Nevolnost	Mírná, občasná	Silná, s zvracením

Léky na vysokohorskou nemoc

Vysokohorská nemoc je rizikem pro každého, kdo se vydává do vysokých nadmořských výšek. Mezi její příznaky patří bolest hlavy, nevolnost, závratě a únava. Ve vážnějších případech může vést k plicnímu edému (HAPE) nebo edému mozku (HACE), které jsou život ohrožující. Existuje několik léků, které mohou pomoci předcházet vysokohorské nemoci nebo zmírnit její příznaky. Mezi nejčastěji předepisované léky patří acetazolamid (Diamox) a dexamethason. Acetazolamid pomáhá tělu aklimatizovat se do vyšší nadmořské výšky tím, že upravuje pH krve. Dexamethason je steroid, který snižuje zánět a otoky v mozku. Je důležité si uvědomit, že léky nejsou náhradou za správnou aklimatizaci. Před cestou do vysokých nadmořských výšek je důležité konzultovat se svým lékařem o rizicích vysokohorské nemoci a o tom, zda jsou pro vás léky vhodné.

První pomoc při potížích

Vysokohorská nemoc je rizikem pro každého, kdo se pohybuje ve vysokých nadmořských výškách. Mezi její příznaky patří bolest hlavy, nevolnost, závratě a únava. Pokud se u vás tyto příznaky objeví, je důležité okamžitě jednat. Okamžitě zastavte výstup a sestupte do nižší nadmořské výšky. I malý sestup může přinést úlevu. Důležitý je odpočinek, hydratace a užívání analgetik, jako je ibuprofen. V případě zhoršení příznaků nebo jejich přetrvávání vyhledejte lékařskou pomoc. Pamatujte, že vysokohorská nemoc může být život ohrožující, proto je důležité znát její příznaky a včas reagovat.

Kdy vyhledat lékaře?

Včasná diagnostika a léčba vysokohorské nemoci je klíčová pro prevenci vážných zdravotních komplikací. Pokud se u vás během pobytu ve vysoké nadmořské výšce objeví jakékoli příznaky vysokohorské nemoci, je nezbytné ihned sestoupit do nižší nadmořské výšky. Návštěvu lékaře byste neměli odkládat v případě, že se u vás projeví silná bolest hlavy, která neustupuje ani po užití léků proti bolesti, zmatenost, ztráta koordinace, dušnost v klidu nebo vykašlávání růžového hlenu. Tyto příznaky mohou signalizovat vážnější formu vysokohorské nemoci, jako je výškový otok mozku nebo výškový otok plic, které mohou být život ohrožující. Pamatujte, že včasná lékařská pomoc může znamenat rozdíl mezi rychlým zotavením a vážnými zdravotními problémy.

Vysokohorská nemoc není žádná legrace. I zkušení horolezci se s ní mohou setkat a podcenění jejích příznaků může mít fatální následky.

Vavřinec Čermák

Dlouhodobé následky nemoci

Vysokohorská nemoc je vážný stav, který může mít i dlouhodobé následky, pokud není včas a správně léčen. I když se většina lidí z vysokohorské nemoci plně zotaví, u některých se mohou objevit komplikace, které přetrvávají i po návratu do nížin. Mezi tyto dlouhodobé následky patří například poškození mozku v důsledku otoku mozku, plicní edém, který může vést k chronickým dýchacím potížím, a zvýšené riziko srdečních problémů. V extrémních případech může vysokohorská nemoc zanechat trvalé následky na zdraví, a dokonce vést k úmrtí. Proto je důležité brát vysokohorskou nemoc vážně a dodržovat preventivní opatření, jako je pozvolná aklimatizace, dostatečná hydratace a užívání léků na předpis. V případě příznaků vysokohorské nemoci je nezbytné okamžitě sestoupit do nižší nadmořské výšky a vyhledat lékařskou pomoc.

Tipy pro horské turisty

Při plánování horské túry, obzvláště ve vysokých nadmořských výškách, je nezbytné brát v úvahu vysokohorskou nemoc. Tato nemoc, známá také jako horská nemoc, se objevuje, když tělo nestíhá aklimatizovat se na nižší hladinu kyslíku ve vyšších nadmořských výškách. Mezi příznaky patří bolest hlavy, závratě, nevolnost, ztráta chuti k jídlu a únava. V závažných případech může vysokohorská nemoc vést k plicnímu edému (HAPE) nebo edému mozku (HACE), které mohou být život ohrožující. Aby se minimalizovalo riziko vysokohorské nemoci, je důležité aklimatizovat se postupným výstupem. Doporučuje se, abyste po překročení 2 500 metrů nad mořem nestoupali o více než 300-500 metrů denně a dopřáli si den odpočinku po každých 1 000 výškových metrech. Dostatečná hydratace je také zásadní, proto pijte hodně vody a vyhýbejte se alkoholu a kofeinu. Pokud se u vás objeví příznaky vysokohorské nemoci, je důležité okamžitě zastavit výstup a pokud možno sestoupit do nižší nadmořské výšky. V některých případech může být nutné vyhledat lékařskou pomoc.